Předvolání je podle správního řádu jedním z prostředků zajištění osobní účasti osob, jejichž osobní účast je při úkonu nutná. Předvolány mohou být například osoby s nimiž je třeba provést výslech nebo podání vysvětlení¹.

Předvolání musí být vždy písemné a musí být doručeno do vlastních rukou s dostatečným předstihem osobám, která se mají účastnit dotčeného úkonu jako osoby vyslýchané či osoby podávající vysvětlení. Pokud mají tyto osoby právního zástupce, je třeba předvolání doručit rovněž jemu.

Pokud se předvolaní nemohou ze závažných důvodů včas na určené místo dostavit, jsou povinni se bezodkladně s uvedením důvodů omluvit.

Omluva musí být doručena ministerstvu včas a musí být řádně odůvodněna, to znamená podložena konkrétními důvody, které vám skutečně brání v tom, abyste se na předvolání dostavili. Tyto důvody musíte též nejpozději na výzvu doložit.

1 § 59 správního řádu.

Předvedení je prostředkem k zajištění průběhu a účelu řízení, který Ministerstvo vnitra využije, pokud se předvolané osoby (kromě žadatele o pobytové oprávnění) bez náležité omluvy nebo bez dostatečných důvodů nedostaví na předvolání¹.

Pokud se předvolané osoby bez závažných důvodů neomluvily nebo ministerstvo zjistí, že omluva byla pouze účelová a existuje důvodné podezření, že i dalšímu případnému předvolání se budou dotčené osoby vyhýbat, může přistoupit k předvedení.

 V takovém případě může správní orgán vydat usnesení, na jehož základě budou účastníci nebo svědci předvedeni. Písemné vyhotovení usnesení o předvedení se nedoručuje předváděným klasickým způsobem, ale prostřednictvím Policie ČR, která předvedení zajišťuje.

Proti usnesení o předvedení mohou předváděné osoby podat opravný prostředek, a to do 15 dnů od jeho doručení. Opravný prostředek však nemá odkladný účinek, tudíž nemá vliv na vykonatelnost usnesení a nebrání předvedení a provedení úkonu, k němuž jsou osoby předváděny.

1 § 60 správního řádu.

Vykázání z místa konání úkonu je institutem, jehož účelem je zajistit bezproblémový průběh prováděného úkonu vůči tomu, kdo svým nepřístojným chováním ruší pořádek při ústním jednání nebo jiném úkonu a kdo ani po předchozím upozornění svého rušivého jednání nezanechá¹.

Vykázání se ze své povahy vyhlašuje ústně, a to usnesením, které se ústně vyhlásí a poznamená do protokolu, který je o úkonu sepisován. Právní účinky usnesení nastávají jeho vyhlášením.

Vykazované osoby jsou poučeny o následcích neuposlechnutí výzvy k opuštění úřední místnosti, kterými mohou být vykázání prostřednictvím policie nebo pořádková pokuta.

1 § 63 správního řádu.

Pořádková pokuta je dalším z prostředků k zajištění průběhu a účelu řízení.

Může být uložena například pokud se dotčené osoby bez omluvy nebo bez dostatečných důvodů nedostaví na předvolání nebo pokud i po předchozím napomenutí ruší pořádek jednání nebo neuposlechnou pokynu úřední osoby.

Pořádkovou pokutu lze uložit i tomu, kdo učiní hrubě urážlivé podání.

Proti rozhodnutí o uložení pořádkové pokuty se lze odvolat, přičemž odvolání má odkladný účinek¹.

1 § 62 správního řádu.